Horolezecká expedice CZECH LHOTSE 2012

Účastníci expedice:

Leopold Sulovský (vedoucí expedice), Pavol Lupták (Lupi), Radovan Marek (Galoš), Marek Ožana (Mara), Milan Sedláček (Švidry)

Termín expedice: duben–květen 2012

Lhotse (Čína, oficiálně Lhozê; tibetsky lho rtse, čínsky pinyin: Luòzǐ Feng) je čtvrtá nejvyšší hora světa, leží v Himálajích na hranicích Nepálu a Číny (Tibetu) a je spojena s Mount Everestem. Měření ukázalo, že hlavní vrchol má 8516 metrů nad mořem, Lhotse Middle 8414 metrů n. m. a Lhotse Shar 8383 metrů n. m.

V pátek 30. března jsme přiletěli do hlavního města Nepálu Káthmándú, kde jsme strávili tři dny zajišťováním nezbytných formalit, přípravou zavazadel a oficiálním zahájením expedice na ministerstvu turistiky, bez kterého by začátek expedice nebyl možný. Potřebovali jsme se letecky dostat do osady Lukla (2800 m), kde začal samotný pochod do základního tábora. Kvůli počasí jsme měli mírné zpoždění. Cesta do základního tábora trvala s přestávkami k aklimatizaci devět dní. Počasí nám přálo, celou cestu jsme měli možnost hodně fotografovat. Dne 12. dubna jsme konečně i s bagáží doputovali do základního tábora – base campu -, který byl společný jak pro expedice jdoucí na Mount Everest, tak i pro „naši“ Lhotse a byl ve výšce 5350 metrů. S lopatami a krumpáčem jsme vybudovali plošiny pro stany. V dalších dnech nás čekalo přebalování pro lezení a pobyt v základním táboře, kde s námi pobývali dva malincí Nepálci – jeden z nich byl kuchař Narajn, druhý byl jeho pomocník Tendži. Ti dva měli za úkol starat se o to, aby naše žaludky byly v základním táboře stále plné. Pak jsme museli strávit tři až čtyři dny v základním táboře kvůli dokončení základní aklimatizace a takzvanému zdomácnění.

Dne 16. dubna vstoupila trojice Galoš, Švidry a Lupi do ledopádu Khumbu a týž den postavila tábor č. 1 ve výšce 6000 m. Byla v dobré kondici a 17. dubna po překonání kotliny Western CWM postavila tábor č. 2 ve výšce 6400 m. Následující den se vrátila do základního tábora. Ani naše expedice se neobešla bez kvalitní předpovědi počasí, kterou v tomto případě pro nás zajišťoval náš dvorní meteorolog Zdeněk Michalec, jehož předpovědi se jen zřídkakdy mýlí. Musíme konstatovat, že vše, co slíbil nebo čím vyhrožoval, se skutečně splnilo.

Dne 23. dubna odešli Galoš, Švidry a Lupi do tábora č. 2 a Polda s Markem do tábora č. 1. Následující den se Galoš, Švidry a Lupi pokusili stavět tábor č. 3, ale kvůli špatným podmínkám se vrátili zpátky do tábora č. 2 a po odpočinku do základního tábora. Téhož dne Polda s Markem dosáhli tábora č. 2. Dne 25. dubna jsme všichni byli v základním táboře. Následovaly dny relaxace, úpravy plošin pro naše stany, aplikace hygienických návyků (po léta do nás – mnohdy i s nasazením vlastních životů – implantovaných našimi milými ženami) včetně praní apod. Dne 29. dubna vyrazili Galoš, Švidry a Lupi do tábora č. 2, následující den pokračovali nahoru s cílem vybudovat tábor č. 3. Západní stěna Lhotse je v této sezoně mimořádně bez sněhu, proto dochází k častému pádu kamení. Dosáhli jsme místa tábora č. 3 ve výšce 7100m, Lupiho ale zasáhl kámen a zlomil mu ruku. Ráno jsme všichni sestoupili až do základního tábora. Druhý den dosáhl tábora č. 3 i Polda Sulovský, ale kvůli vichřici byl nucen brzy ráno tábor opustit a zakonzervovat ho pro další postup. Lupi kvůli zranění musel expedici opustit.

Dne 9. května šli nahoru Polda, Mara a Galoš s cílem opravit tábor č. 3. Následující den postavili novou trojku a 11. května byli zpět v základním táboře. Nastalo opět období odpočinku a příprav na poslední klíčový výlet – vrcholový útok. A tak začalo zběsilé shánění nejpřesnějších informací o počasí. Ideální kombinace rychlosti větru, teplot a oblačnosti měla připadnout na noc z 18. na 19. května. Plán byl jasný, v táboře č. 3 bylo vše připraveno pro vybudování tábora č. 4, takže nezbývalo nic jiného než uvěřit předpovědi počasí a jít do toho naplno.

Od 16. května Švidry, Galoš a Polda plynule vystoupali do tábora č. 4 ve výšce 7800 m, kde v prudkém svahu vykopali plošiny pro dva stany. Dne 19. května brzy ráno, za hezkého slunečného počasí, které provázel silný vítr, vyrazili k vrcholu Lhotse. Ve výšce 8200 m se Polda obrátil, rozhodl se počkat s přebytečnými věcmi v táboře č. 3. Pozdě večer vylezl na vrchol Radovan Marek a později Milan Sedláček. Velká touha Milana, zvaného mezi kamarády Švidry, se mu stala osudnou. Z vrcholu čtvrté nejvyšší hory světa se již nevrátil.

Text, foto: Leopold Sulovský

Leopold Sulovský (narozen 1. května 1954 v Novém Jičíně) – vystudoval obor Pozemní stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně, po absolvování základní vojenské služby nastoupil v roce 1979 jako technik u Vítkovických staveb Ostrava. V současné době pracuje jako manažer a majitel obchodů s outdoorovým zbožím HUDYsport v Ostravě. Je ženatý, má dvě děti. Od roku 2010 se aktivně angažuje v politickém hnutí Ostravak a působí jako zastupitel města Ostravy.

Od druhé třídy hraje závodně tenis a od šesté závodně lyžuje ve sjezdovém lyžování. V šestnácti letech začal s horolezectvím, které postupně zcela vyplňuje jeho volný čas. Nejprve se jedná o výstupy na cvičné skály na Moravě, pak o výstupy v pískovcových oblastech severních Čech. Novou kapitolu v přístupu k horolezectví pak otevírají Vysoké Tatry – začíná intenzivní lezení nejprve v letních a pak hlavně v zimních Tatrách. V té době se také Leopoldovi otevírá možnost výstupů v Alpách a na Pamíru. V roce 1981 přichází první šance zúčastnit se spolu s ostravskou expedicí výstupu na nejvyšší horu Indie Nandu Devi (7816 m). Expedice trvala tři měsíce a představovala pro Leopolda velmi cennou zkušenost. Pak již následovala celá řada výstupů a prvovýstupů na velehory po celém světě. K jeho nejcennějším výstupům patří prvovýstup severní stěnou Mount Everestu v roce 1991, který zdolal jako první Čech v historii.

OSTRAVAK II/2012

Vložení komentáře