Je investice do železničního spojení na letiště v Mošnově skutečně dobře promyšlený krok?

Foto: Drahoslav Ramík

Informace o nákladech investice se liší

Na první pohled velmi ušlechtilá myšlenka spojit město Ostravu s nedalekým letištěm v Mošnově železnicí vzbuzuje značné pochybnosti zejména v té části projektu, ve které se uvažuje o napojení železnice v úseku Sedlnice − letiště Mošnov (3 km). Pokud jde o výši nákladů na uvažovanou přípojku, rozdílné údaje zveřejňované v médiích jsou značně rozporuplné, a vzniká tak řada otazníků. Například reportáž a následná tisková zpráva České televize z 23. února 2012 informuje o odhadu investice ve výši 900 milionů korun. Mladá fronta Dnes  5. dubna 2012 ocitovala náměstka hejtmana Miroslava Nováka, který řekl: „Předpokládané náklady na vybudování tohoto tříkilometrového úseku ze Sedlnic do Mošnova jsou 1100 milionů korun.“ Poslední vyžádaná zpráva o výsledku tendru na tuto část projektu překvapivě hovoří o vítězné částce ve výši 525 milionů korun. Veletoč čísel vyvolává určitou nedůvěru a minimálně svědčí o poněkud nečitelném odhadu celkové ceny této investice. Samozřejmě lze předpokládat, že různá čísla v sobě zahrnují různé varianty rozsahu prací. Nicméně povinností každého investora připravované stavby – a to nejen v Moravskoslezském kraji – je zcela srozumitelně informovat veřejnost o tom, jak se věci mají. V opačném případě kraj a jeho zástupci pouze vnášejí do celé záležitosti řadu závažných pochybností, což ve světle nejnovějších událostí (viz korupční aféra hejtmana Středočeského kraje shodou okolností spojená s čerpáním dotací z EU) není možné vnímat jinak než jako značný hazard s už tak otřesenou důvěrou občanů v konání některých politiků. To je však pouze jeden pohled na věc. Podívejme se na celou investiční akci z jiného, méně politického úhlu pohledu.

Obyvatelé kraje nechtějí létat?

Nezpochybnitelnou a zároveň velmi smutnou skutečností je, že mošnovské letiště je ve srovnání s regionálními konkurenty v současné době téměř zcela mimo hru. Už pouhé srovnání přepravených pasažérů za rok 2011 mluví jasnou řečí: Katovice 2,5 milionu cestujících, Brno 557 tisíc cestujících, Ostrava 274 tisíc cestujících. Na rozdíl od zmíněných konkurenčních letišť má to ostravské oproti roku 2010 sestupnou tendenci. Stejně tak vývoj v nákladní dopravě není příliš optimistický. Za této situace nijak nepomohou výmluvy současného vedení a dozorčí rady letiště na minulá chybná rozhodnutí bývalé politické garnitury, na krizi, na specifický, respektive negativní vztah k cestování místního obyvatelstva atd. V této chvíli je naopak potřeba velmi odpovědně a s jasně definovanou vizí rozhodovat o případných dalších nemalých investicích.

Argumenty pro a proti

Jistě nelze předem zatracovat na první pohled zajímavou a za jistých okolností přínosnou investici v oblasti dopravní obslužnosti místního letiště. Pokud ale vycházíme z faktu, že se jedná o veřejné finance, je v zájmu nás všech, aby byla provedena důkladná analýza s návaznou diskusí odborné i laické veřejnosti. Ke schválení poměrně značné investice je potřeba předložit zcela přesvědčivé odpovědi na řadu otázek. Namátkou uvádím některé z nich: Existuje seriózně zpracované ekonomické srovnání všech dostupných forem dopravy pro letiště z Ostravy a blízkého okolí? Jaká bude vytíženost vlakové dopravy s přihlédnutím k faktu, že například z nejlidnatější části Ostravy – Jihu – je vzdálenost na letiště přibližně 15 km (pohodlnou jízdou po ne příliš vytížené komunikaci č. 58 to je otázka 15 minut)? Jak je zohledněna existence už tak předražené dálnice včetně nedalekého sjezdu na Mošnov? Jak je posuzována skutečnost, že jen těžko si lze představit situaci, kdy lidé z dalších měst regionu, jako jsou Frýdek-Místek, Karviná, Havířov či Třinec, budou volit složité cestování vlakem přes Ostravu, tedy budou absolvovat mnohem delší cestu po železnici? Jak často budou vlaky z Ostravy na letiště a zpět odjíždět s přihlédnutím k dosavadnímu, v podstatě sezonnímu provozu letiště? S jakým vytížením železnice se počítá pro zmiňovanou průmyslovou zónu s respektováním dálnice? Jak je zohledněna struktura zaměření výroby v průmyslové zóně? Budou skutečně firmy efektivně využívat železnici v době, kdy dodávají většinou ne příliš velké, či naopak extrémně těžké výrobky do blízké automobilky? S důsledným ohledem na ekonomický požadavek logistiky těchto firem si lze jen těžko představit, že tyto firmy budou řešit svoje dodávky těžkopádně, prostřednictvím železniční vlečky. V neposlední řadě je potřeba si připustit fakt, že samotný provoz železniční vlečky představuje další nezanedbatelné náklady (pravidelné revize atd.).

A zase ty nešťastné dotace

Namísto objektivní a kritické diskuse, předložení jasných argumentů a ucelené koncepce, jak rozumně postupovat v celkovém rozvoji letiště, slyšíme opakovaně z úst předsedy dozorčí rady letiště a prvního náměstka hejtmana kraje Miroslava Nováka slova: „Celé kouzlo této stavby spočívá v tom, že značná část bude profinancována z evropských peněz, které nejde použít na jiné aktivity.“ (Citace už zmíněné tiskové zprávy České televize z 23. února 2012.) Jinými slovy, pan náměstek obhajuje nemalou investici tím, že pokud se nevyužije tato dotace na stavbu železnice, kraj tak o tuto dotaci přijde. Na jedné straně všichni zcela oprávněně kritizujeme bezúčelné vyhazování peněz formou dotací na kdejaký nesmysl. Máme snad boj proti této nepřijatelné praxi chápat tak, že budeme donekonečna tolerovat stejně podivné a nedostatečně ekonomicky podložené projekty v našem kraji? V Moravskoslezském kraji zcela určitě existuje celá řada mnohem potřebnějších a jednoznačně lépe obhajitelných investic v oblasti dopravní obslužnosti. Jak dlouho bude zkoušena trpělivost už tak politikou unavené veřejnosti podobnými nepromyšlenými projekty?

Ve světle posledních událostí velmi podivného čerpání eurodotací v naší zemi je takový přístup v lepším případě vnímán jako manažerské pochybení lidí, kteří z titulu svého politického postavení bohužel doposud nenesou žádnou osobní odpovědnost za případné chybné rozhodnutí. V tom horším případě jsou do povědomí veřejnosti zaseta nebezpečná semínka pochybností, že na začátku podobných dotovaných projektů sice existuje ušlechtilá myšlenka, ale na jejím konci hrozí šustění bankovek, občas za přítomnosti Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Chci věřit, že ani jedna z těchto variant není vlastní odpovědným manažerům a komunálním politikům. Zároveň chci doufat, že stále existuje u tohoto investičního záměru dostatečný prostor a vůle pro věcnou a konstruktivní debatu. Občané na ni mají plné právo a měli by ji ve vlastním zájmu velmi důrazně vyžadovat!

Pavel Szturc, člen Komise pro podporu ekonomického rozvoje města

OSTRAVAK II/2012

Vložení komentáře