Kultura Masarykova náměstí: srdce města, nebo místo „balkánské kultury“?

V minulých číslech Ostravaka jsme upozorňovali na nešvary Masarykova náměstí. Zaparkovaná auta stánkařů nikdo neřeší, protože parkují na soukromém pozemku, a dle vyjádření městské policie, s tím nelze nic dělat. A samotní stánkaři? Vždyť pestrobarevné „pláťáky“ patří již ke koloritu běžného denního života.
Městský obvod není z této atrakce nikterak nadšený, ale bohužel, prý není v moci úřadů jakkoliv tuto situaci řešit.

Dokonce v jednom z čísel Zpravodaje centrum se páni radní občanům obhajují větou:
„Tyto stánky stojí na soukromém pozemku, a to prakticky celoročně, a úřad městského obvodu nemůže žádným způsobem regulovat jejich podobu a nabízené zboží.“

A co dodat k pestrobarevným reklamním poutačům např. na ulici Zámecké? Všichni včetně úřadů a památkářů vědí, že tyto plachty jsou umístěny bez povolení. Ovšem jsou umístěny na soukromých domech, a to opět hraje do karet sebeobhajobě městského obvodu.
Chudáci naši páni radní jsou zkrátka bezmocní!
A tak, pokud bychom si vypůjčili název jednoho z našich nejoblíbenějších festivalů Colours
of Ostrava, můžeme konstatovat: „Bravo!“ a být na své centrum města právem hrdí!

Náměstí by mělo být bezpochyby srdcem města, kde se lidé potkávají a mají chuť se zastavit.
Pokud si pečlivě prohlédneme jakékoliv propagační materiály, všude se prezentujeme jako město s věží, a na samotné jádro města, Masarykovo náměstí, se jako kdyby pozapomíná.
A proto se ptáme, páni radní, proč se v prospektech neobjevují již zmiňované barevné „pláťáky“ nebo pestrobarevná ulice Zámecká? Jsou snad tato místa málo reprezentativní? Prokešovo náměstí spolu s Novou radnicí je možná vaší chloubou, ale srdce Ostravy tepe opravdu jinde. A pokud si skutečně nevíte rady, zajeďte si pro radu například do sousední Opavy.

Opava si svou pěší zónu ohlídat umí. Když jsme požádali o vyjádření tiskového mluvčího opavské radnice Jana Šindlera, řekl nám, že jde opravdu o důslednou práci. „Je to velmi náročné, ale pokud jste důslední a velmi úzce spolupracujete s městskou policií, problémy se dají řešit.“

Proč to v některých městech jde, ale Ostrava se prezentuje jako centrum balkánské kultury? Nelze než dodat, že opravdu chybí vůle a snaha radních.
Ostravakovi ovšem snaha a vůle nechybí a nachází řešení jak vytvořit podmínky pro určitá omezení, a to především, pokud jde o veřejná prostranství v památkové zóně.

Řešení Ostravaka

Dotazy, týkající se Masarykova náměstí, byly zaslány na Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz (MOaP)

 

Parkující auta stánkařů na Masarykově náměstí

Odpověď z MOaP: „Je to záležitost veřejného pořádku, kterou řeší městská policie.“
Odpověď městské policie: „Auta parkují na soukromém pozemku, nelze s tím nic dělat.“
Co na to právník? Je-li soukromý pozemek veřejným prostranstvím, může obec (město Ostrava) na takovém místě regulovat chování osob či provozování určitých aktivit apod. například vyhláškou. Takže zcela jasně může i na tyto osoby parkující s vozidly na soukromém pozemku, ovšem na veřejném prostranství, aplikovat veškerá ustanovení zákonných předpisů a postihovat je.

Kdo je zodpovědný za povolení plátěných stánků na Masarykově náměstí

Odpověď z MOaP: „Plátěné stánky ani nás netěší, bohužel jsou umístěny na soukromém pozemku a nepotřebují povolení městského obvodu ani příslušných orgánů státní správy.“
Co na to právník? § 58 odst. 2 zákona o obcích, který stanoví, že: „Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 korun osobě uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.“
Za narušení pořádku na pozemku lze považovat zejména situaci, kdy jsou na pozemku složeny nevzhledné či esteticky nevhodné předměty, k jejichž uložení není pozemek určen a které se na daném typu pozemku obvykle neukládají. Za protiprávní stav je možné považovat i situaci, kdy jsou na pozemku sice složeny věci, jež by zde uloženy být mohly, ale jsou uloženy způsobem, který je esteticky nevhodný.
Takovýto výklad můžeme vztáhnout nejen na složení nějakých věcí na pozemku, ale i na případy, kdy na pozemku bude umístěno zařízení (stánek), které bude esteticky nevhodné. Tento stav bude protiprávní a je zcela nevýznamné, že půjde např. o stánek, jenž bude stát na pozemku soukromém, protože bude-li stát na veřejném prostranství, což Masarykovo náměstí je, může město jednak vyhláškou, jednak prostřednictvím ukládání pokut takovéto neestetické zařízení regulovat.

Navíc dle Statutu města Ostravy je stanoveno:
Čl. 8 odst. 7
a)    udržovat majetek v dobrém stavu

Z toho vyplývá, že městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz by měl dohlížet na dodržování předpisů na Masarykově náměstí.
 
Městské obvody mohou iniciovat a navrhovat různé změny, které by se dotýkaly veřejných prostranství, stánkových prodejů atd., a s těmito se obracet na zastupitelstvo města Ostravy.

 

Kdo povoluje umístění reklamních poutačů

Odpověď z MOaP: Reklamní poutače mezi domy podle sdělení vedoucího odboru stavebního řádu a přestupků nepotřebují povolení orgánů státní správy dle stavebního zákona.
Co na to právník? Závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a 2, je-li vydáno orgánem státní památkové péče ve věci, o které není příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu povinen rozhodovat, je samostatným rozhodnutím ve správním řízení, jinak je úkonem učiněným dotčeným orgánem pro řízení vedené stavebním úřadem.
Z tohoto lze vyvodit, že je vlastník povinen si o vydání závazného stanoviska požádat i tehdy, pokud vybudování reklamního poutače nepodléhá režimu ohlášení.
Obecně má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Přičemž za součást pozemku se považuje vše, co k němu podle jeho povahy náleží, tedy také nezbytný prostor pod povrchem a nad povrchem pozemku. Pokud došlo k vybudování reklamního poutače, jenž se nachází v prostoru nad pozemkem vlastníka (města), který vlastník může reálně užívat (nejedná se tedy o prostor, kde např. již létají letadla), došlo k zásahu do jeho vlastnického práva, a přichází tak v úvahu žaloba na zdržení se takového jednání.

  1. Autor: Crazym

    13.11.2012 - 23.35

    Ostravaku ty jsi pěkný….. Nemáš co dělat, tak řešíš ptákoviny. Reklamní bannery na ulici Zámecké jsou jedna z mála příležitostí jak si přivydělat a z těchto peněz financovat zvelebení domů které to naše město prodalo po bytech v dezolátním stavu a jediné prostory na kterých se dalo vydělat si nechalo pro sebe. O nic se nestará a peníze vydělané v tom baráku rozfrcává na cipoviny. Místo aby jste byli rádi, že se lidé snaží tyto domy zvelebit i z toho mála, rozdáváte rozumy. Strč si svoje řešení do víš kam anebo radši řeš aktivity svých členů.

Vložení komentáře


Další články

  • Ostravak vyzývá: Pane primátore a pane starosto, pojďte s námi bydlet
  • Podpora občanů prodejny Zdravá výživa
  • Začalo jaro – je čas na úklid v centru
  • Jan Becher je nejenom ředitelem Domu knihy Librex v Ostravě, ale i sympatickým Ostravanem
  • Mrtvé dědictví. Kdo přebírá zodpovědnost?
  • Kultura Masarykova náměstí: srdce města, nebo místo „balkánské kultury“?
  • Opět tři vykřičníky, a čím dál tím dražší
  • Začalo jaro – je čas na úklid v centru
  • Aupark: investor natahuje lhůty, město je k němu stále tolerantní
  • Stromy do města patří, pane primátore! Kácení už bylo dost – bez zeleně město umírá
  • Co trápí obyvatele Fifejd?
  • Postřehy

    • Bílá kniha připomíná yettiho

    • Je to určitě velmi zajímavý projekt. Bílá kniha ostravské kultury, která „vznikla“ jako součást kandidatury Ostravy na Evropské hlavní město kultury 2015, si klade za cíl podat přehledný souhrn základních informací o historii a současnosti ostravské kultury. Publikace, na níž se podílelo dvaačtyřicet autorů, je od druhé poloviny loňského roku prezentována na reklamních poutačích v ulicích města s tím, že bude k dostání v říjnu 2009.

      Nejeden Ostravak by si ji jistě rád koupil a po prostudování jí vyhradil pěkné místečko ve své knihovně. Jenže, to by Bílá kniha nesměla připomínat yettiho. Stejně jako o sněžném muži se totiž i o ní hodně mluví, ale nikdo ji zatím neviděl. „Kniha zatím vyšla v omezeném počtu výtisků jako nepovinná příloha přihlášky Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Její běžnou distribuci připravujeme a budeme vás o ní informovat,“ píše se už delší dobu na stránkách projektu Ostrava 2015.

      Nejsme i my samotní Ostravané snad součástí přihlášky na titul Evropské hlavní město kultury 2015 a nemáme nárok našeho yettiho vidět a pomoci při jeho realizaci? Pokud se ale jedná pouze o kandidaturu ostravského magistrátu, pak máme smůlu a musíme dále čekat, až nám město ukáže hotovou knihu o nás a našem městě.

    • další postřehy

    • Kuriózní a neviditelný přechod
    • Nešvar měsíce

    Anketa

    Aktuálně není k dispozici žádná anketa