Postřehy z našeho města

Každodenní život je tvořen spoustou drobností, které jej provázejí. Některé pokládáme za samozřejmé, jiných si pomalu ani nevšimneme, nad některými však zakroutíme hlavou.

O ty nad kterými někdy zůstává rozum stát, se s vámi chceme podělit, protože věříme, že jejich zveřejnění povede k nápravě.

Dnes nabízíme dva postřehy v podání Garáží Ostrava a.s.

Cizinci do Ostravy nepatří?

Pokud jste někdy parkovali v podzemních garážích pod ostravským magistrátem nepochybně vás zaujaly plesnivé stěny, zatékající schodiště nebo samolepka s logem kapely Depeche Mode, která již několik let zdobí jeden z výtahů. Běžnému Ostravanovi však přirozeně uniká to, nač nás upozornil jeden z návštěvníků našeho města. Měl jednání na radnici a spořádaně zaparkoval svůj vůz právě v podzemních garážích. Když chtěl po jednání odjet, zjistil, že ani výtahem, ani po schodišti se ke svému autu nedostane. Chvíli nevěděl, co si počít, a pak se vydal po sjezdové rampě dolů do garáží. Tomu, co mu říkal pracovník obsluhy parkoviště, nerozuměl a jen těžko lze odhadnout, kdo se komu více divil. Ostravský systém, kdy parkovací lístek slouží zároveň jako klíč ke vstupu do garáží, neznal a nápisu na dveřích v češtině jednoduše nerozuměl. Kolik cizinců takto uvízlo v pasti, nevíme. Víme však, že umístit pod české upozornění ještě text v některém ze světových jazyků je drobnost, která by nejen usnadnila život cizincům, ale také něco vypovídala o úrovni našeho města.

Proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě?

Hlavní nádraží v Ostravě, je večer a mrzne. Z pendolina se vyvalí několik desítek po celém dni utrmácených lidí a zamíří si to směrem k jedinému parkovišti pro svá auta. Ti zkušení si připraví parkovací lístek a spořádaně začnou tvořit frontu u okýnka. Teprve, když zaplatí parkovné, vydají se ke svému vozu a zamíří k závoře u výjezdu. Idyla, nacvičený postup častých cestovatelů. Ten však dostane trhlinu, pokud se mezi parkující vmísí nováček, tedy člověk, který si nejprve dojde pro své auto, dojede k závoře a teprve tam zjistí, že místo pro placení není v Ostravě u výjezdu z parkoviště, nybrž přesně na opačné straně, tedy u vjezdu. No nic, nováček zaparkuje svůj vůz, postaví se do fronty zkušených a čeká. Mezitím však k závoře přijíždějí první auta zkušených, kterým nováček brání ve výjezdu. Někdy zkušení vyčkají, než nováček zaplatí a odjede (tedy napraví svou chybu), často se však stane, že některý ze zkušených nechce čekat a začne hledat viníka svého zpoždění. O komunikaci vedenou jadrnou češtinou nebývá nouze.

Pokud ke všemu přičteme i skutečnost, že samotné najetí k parkovací závoře vyžaduje velmi slušný řidičský um, nezbývá než se zeptat, proč ona „parkovací budka“ není u výjezdu z parkoviště a proč její obsluha po zaplacení sama závoru neotevře? Ušetřilo by se nejen spoustu nepříjemných scének, ale také čas a pohodlí.

OSTRAVAK I/2012

Vložení komentáře