Požár v Národním divadle moravskoslezském

Skutečné plameny sice budovy Národního divadla moravskoslezského (NDM) nezachvátily, přesto se však současné vedení města (ČSSD a ODS) snaží potichu hasit požár, který vznikl nekompetentním a nezodpovědným hospodařením současného ředitele Jiřího Nekvasila. Ten za dva roky svého působení v Ostravě dokázal z divadla s vyrovnaným, ba dokonce přebytkovým rozpočtem udělat instituci vysoce ztrátovou, a to v takové míře, že to ohrožuje samotnou existenci čtyřsouborového divadla. A jaké má pan ředitel Nekvasil řešení na tuto krizovou situaci? Zrušit scénu operety v Ostravě!

Časopis Ostravak již dříve upozorňoval na prapodivné výběrové řízení na grafické zpracování nového loga divadla, které podle oficiálních informací stálo necelým 70 tisíc korun. Jistě zcela náhodou vyhrál výběrové řízení grafik Lubomír Šedivý, s nímž se pan ředitel velmi dobře osobně zná a který opět zcela náhodou bydlí v domě vzdáleném vzdušnou čarou 500 metrů od domu Jiřího Nekvasila – a k tomu ve stejné obci. Redakce časopisu Ostravak podle výsledků auditu od firmy BNV consulting, s.r.o., však zjistila, že grafik Lubomír Šedivý inkasoval za grafické práce pro divadlo v roce 2010 více než 875 tisíc korun! A pouze připomínáme, že NDM zaměstnává také vlastní grafiky!

Finanční ztráta Národního divadla moravskoslezského jen za první rok působení nového ředitele, který byl vybrán za vedení města ČSSD a ODS, byla ovšem daleko vyšší. Jednalo se téměř o 14 milionů korun! Pro srovnání uveďme, že NDM pod vedením Luďka Golata vykázalo za rok 2009 zisk ve výši 2,2 milionu korun. Jak taková situace mohla nastat? Nový ředitel divadla dostal od vedení města do vínku nelehký úkol – zachovat stávající rozsah umělecké nabídky divadla, zvýšit jeho uměleckou úroveň a zároveň podstatně šetřit. Z takto namíchaného koktejlu by leckoho rozbolela hlava. Rozevlátá hříva pana ředitele ovšem zůstala klidná. Pustil se do divácky náročných představení, na které ostravské publikum nechce chodit. Z vyhlášené ostravské operety, která má široký okruh příznivců, začal tvořit muzikálovou scénu, na které uvádí finančně velmi nákladná muzikálová představení, jež se nezaplatí ani při daleko vyšší než stávající návštěvnosti. Rozšířil řady administrativních pracovníků o nové lidi, jejichž přínos pro divadlo je nulový nebo minimálně velmi sporný. Zvýšil počet zaměstnanců v marketingovém oddělení a v době, kdy měl přistoupit k razantnímu šetření, utratil 2,5 milionu korun za tisk propagačních materiálů divadla. Představte si soukromou firmu, která musí snižovat náklady na provoz, protože jí klesá počet zákazníků, jak si nechává tisknout exkluzivní katalogy na křídovém papíře za miliony korun… A finanční ztráta divadla se prohlubovala. V polovině minulé sezony už bylo jasné, že hospodářský výsledek divadla nemůže dopadnout dobře.

Možná si právě pomyslíte, že z toho pan ředitel Nekvasil musel mít špatné spaní a jistě se alespoň pokoušel intenzivně jednat s vedením města o finanční výpomoci, ale kdepak! Pan ředitel napsal na magistrát dva dopisy a dále ho celá věc příliš nezajímala.

Když v divadle proběhl loni v dubnu pravidelný kontrolní den a vyšly najevo závažné nedostatky v hospodaření této instituce pod vedením ředitele Nekvasila, rozhodla se rada města ihned poslat do divadla hloubkový audit, který – nijak překvapivě – doporučil vedení města tyto kroky: v době hledání úspor neutrácet miliony za propagační brožury, neplatit drahé externí grafiky, když má divadlo vlastní, zredukovat počet administrativních pracovníků, neuvádět na scénu náročné tituly, které mají slabou návštěvnost, a neuvádět tituly, jejichž příprava a provedení jsou extrémně drahé.

Člověk pracující v soukromé firmě si pomyslí, že takový ředitel musí mít své místo velmi nejisté, popřípadě, že špatné výsledky své práce pozná alespoň na výplatní pásce. Kdepak, město Ostrava takovým lidem ještě dává prémie! A to nedlouho poté, kdy byli z divadla propouštěni herci s odůvodněním, že na jejich platy nejsou peníze.

Hrozivá finanční situace Národního divadla moravskoslezského je jasným faktem, nejasné však zůstávají motivy jednání ředitele Jiřího Nekvasila, který je buď nekompetentní osobou, která na postu nejvýznamnějšího moravskoslezského divadla nemá co pohledávat, nebo si je podporou politických špiček koalice ČSSD a ODS tak jistý, že jej problémy ostravského divadla příliš nevzrušují. Občan Ostravy a daňový poplatník si již zvykl na to, že špatná rozhodnutí města a jeho organizací zaplatí ze svých daní, kdyby však měl alespoň jistotu, že si ještě někdy v Ostravě bude moci zajít na operetu…

OSTRAVAK I/2012

  1. Autor: Ferdinand, clown

    8.3.2012 - 21.22

    Nevím, proč bych se měl zlobit na ředitele Jiřího Nekvasila.
    Dělá přece přesně to, co proponoval ve své vizi, když se ucházel o místo ředitele Národního divadla moravskoslezského. Tedy vlastně plní své sliby, jak se na muže sluší. Opravdu do Ostravy přivedl nemálo zajímavých hostů, realizoval náročné projekty, které jsou chváleny odbornou kritikou až zpoza hranic republiky.
    Návštěvnost ovšem významně klesla a žádnými triky se ji nedaří zvyšovat. Muzikál se v bývalém městě uhlí a ocele se příliš „nechytl“, operetní soubor byl „omlazen“ takovým způsobem, že už není schopen bez masivních výpomocí inscenovat ani běžnou klasickou operetu, po které diváci touží. A hosté pochopitelně nejsou zadarmo.
    Otázkou je, zda na takové konání máme dost peněz, zvláště v době, kdy je od všech institucí a podniků kvůli hospodářské recesi a problémům s eurem v EU vyžadována rozpočtová kázeň, zvedají se daně, propouští se a uvažuje se i o zmrazení důchodů.
    To ale není otázka pro ředitele Nekvasila. To je otázka pro naše zastupitele, kteří vývoj v NDM, zdá se, ani nemonitorují a kteří na druhé straně dávají ruce pryč i od „přirozené“ likvidace obchodního domu Ostravica. Jejich jediným cílem jsou příští totiž volby, být znova zvoleni.
    Když je „nepostaví do latě“ voliči, „nejvýznamnější kulturní instituce moravskoslezského kraje“ skončí stejně, jako budova obchodního domu, brány do vnitřního města, Textílie.
    Demolicí – s tím rozdílem, že budovy asi zůstanou stát.
    A ještě se nám, divákům, bude vysvětlovat, že v době LCD digitálních televizorů a přímých přenosů operních představení z jiných světových scén už divadlo nemá pro většinu obyvatel valný význam, že živé divadlo je přežitek, že je to zábava snobů a zbohatlíků a kolik peněz ušetříme, když k nám bude divadlo pouze zajíždět…

    Inu, naši „kulturtregři“.

  2. Autor: Badwi

    5.4.2014 - 23.06

    tay jsem tam byla..ale jak sama rikas, byla ukrutna zima, takze jsem to tam jenom tak prilltoa..skoda, kdyby bylo tepleji, urcite bych se zdrzela a neco si treba i koupila..takhle me to vubec nebavilo :-( (

Vložení komentáře