Rozhovor – Ing. Leopold Sulovský

Narodil se 1. května 1954 v Novém Jičíně. Vystudoval SPŠ stavební ve Valašském Meziříčí a poté obor pozemní stavby na Vysokém učení technickém v Brně, kterému se profesně věnoval ve Vítkovických stavbách Ostrava plných patnáct let. V politice není žádným nováčkem – v roce 2006 se stal poprvé členem zastupitelstva Moravské Ostravy a Přívozu. Pracuje jako manažer a majitel obchodů HUDYsport Ostrava a Ostrava-Poruba. Jeho koníčkem je kromě horolezectví také sjezdové lyžování, divoká voda, výtvarné umění a architektura. Je ženatý a má dvě dospělé děti.

Léta jsme o Vás slýchávali jako o předním českém horolezci, prvním Čechovi, který zdolal Mount Everest. V poslední době jste se však na stránky novin dostal úplně z jiného důvodu – a to v souvislosti s Vaší kandidaturou do Senátu ČR. Co Vás přivedlo do politiky?

Na pohled složité věci bývají v životě velmi jednoduché. Žiji v Ostravě a dění kolem mě mi nikdy nebylo lhostejné. Z tohoto důvodu jsem už v roce 2006 kandidoval a stal se členem obvodního zastupitelstva v Moravské Ostravě. Ta byla dlouhá léta nedobytnou baštou ODS, která si v obvodě, a to bez nadsázky, dělala, co chtěla. Vstupem do zastupitelstva jsem zblízka poznal arogantní chování bývalého starosty a uplatňování moci silou. Jiný než jeho názor se nepřipouštěl, byly to místy hodně frustrující okamžiky.

Kdy jste se potkal s hnutím Ostravak poprvé?

Bylo to v létě 2010, na konci volebního období. Po zkušenostech, které jsem prožil, jsem po dalším pokračování v zastupitelstvu ani moc netoužil. Potkal jsem se však se skupinou mladých lidí, kteří zakládali tehdy pro mě neznámé hnutí a chtěli vstoupit do komunální politiky. Potřebovali někoho známějšího (a možná i staršího), aby jim pomohl přesvědčit lidi, že to myslí vážně. Vyzařovalo z nich obrovské nadšení, energie a vůle změnit zaběhnuté pořádky. Ani mě nemuseli dlouho přemlouvat, začal jsem jim fandit hned.

Nakonec jste hnutí Ostravak v centru Ostravy pomohl vyhrát volby. Je rozdíl být zastupitelem dnes oproti dřívější době?

Je to jako den a noc. Ten rozdíl je opravdu poznat na každém kroku a mám z toho dobrý pocit. Lidé se dokážou spolu bavit věcně, mají snahu řešit opravdové problémy a dívat se dopředu. Nesmyslná předpojatost a zbytečné předsudky zmizely, což je dobře.

Teď kandidujete do Senátu, proč?

Možná to bude znít lacině, ale opět to souvisí s lidmi z hnutí Ostravak. Už druhým rokem dokazují, že i politika se dá dělat slušně, bez arogance a podrazů. Vůbec k tomu nepotřebují nějakou ideologii nebo stranický sekretariát, jen selský rozum, pokoru a slušnost. Při jedné debatě padlo, že by nebylo od věci dokázat i dalším lidem, že to vše jde právě bez politických stran, a byly zmíněny i nadcházející senátní volby. Společně jsme si řekli, že má význam dát lidem alternativu. Dát jim jednoduše možnost zvolit někoho, kdo není profesionálním politikem, nepotřebuje si nic dokazovat nebo se někam šikovně zašít a kdo v Praze nezapomene, odkud do ní přijel.

Co podle Vás obyvatele Ostravy opravdu trápí?

Myslím, že lidé dnes v Ostravě žijí ve zvláštní a nezdravé atmosféře strachu. Postrádají jistoty, nevěří v lepší budoucnost, obávají se ztráty zaměstnání, každým dnem pociťují snižující se bezpečnost v ulicích i ve svém okolí. Přibývá vandalismus a drobná kriminalita, mladí lidé si často nevěří a ztrácejí sebedůvěru. Vytratilo se uznání a ocenění poctivě vykonané práce. To bylo v Ostravě vždycky důležité.

To, co říkáte, nezní zrovna optimisticky!

Máte pravdu, ale jsem zvyklý pojmenovávat věci pravými jmény. I ty nepříjemné.

Dá se tento stav změnit?

Určitě. Neexistuje sice žádný univerzální recept nebo kouzelný proutek. Receptem je poctivá práce, která umí divy. Namísto všudypřítomného šlendriánu lidé a zejména ti mladí potřebují vidět, že zákony platí pro všechny a že ten, kdo chodí do práce, se má lépe než ten, kdo se jí vyhýbá. To, co říkám, platí obecně, ale bavíme-li se o politice, je třeba zdůraznit, že tam to platí mnohonásobně.

Jak to myslíte?

Mám pocit, že mnozí politici přestali pracovat a většinu svého času věnují stranickým intrikám a pletichaření. Myslí si, že to lidé nevidí, ale to se pletou. Vědí o tom a uvědomují si, že to dělají namísto toho, aby plnili povinnosti, které mají při správě veřejného majetku. Štve je to hodně, jenže často nemají možnost něco změnit.

Velkým tématem hnutí Ostravak v komunálních volbách byl stav životního prostředí v Ostravě. Jak jej vnímáte Vy?

Všichni víme, že vzduch v Ostravě je špatný. Dlouhá léta se mluví o jeho zlepšení, ale nic zásadního se neděje. Tento stav nám strašně škodí. Nejen přímo na zdraví, ale také tím, že lidé s malými dětmi se raději stěhují z Ostravy pryč a jiní ze strachu o své zdraví do města nepřicházejí. Určitě by nám pomohla změna legislativy, ale také zodpovědnější přístup ostravských politiků napříč politickým spektrem. Osobně za obrovský problém vnímám to, že ovzduší nemá své bohaté lobbisty, kdežto průmyslníci ano.

Co v Senátu uděláte pro zlepšení stavu ovzduší v Ostravě?

Budu-li zvolen, jsem připraven všem senátorům z celé republiky předložit fakta. Myslím, že mnoho z nich si katastrofální stav ovzduší v Ostravě vůbec nedokáže představit. Věřím, že v okamžiku, kdy si problém uvědomí v celém jeho rozsahu, nastane první krok směřující k nápravě současné situace.  Nepatřím k těm militantním lidem, kteří by hned zavírali továrny. Znám charakter našeho města a jeho průmyslovou tradici a historii. Štve mě však, že dýcháme neviditelné jedy a ti, kteří je produkují, si z Ostravy každoročně odvážejí několik miliard korun.

Vy jste zářný příklad mimořádně činorodého člověka. Vaše horolezecké výkony jsou vysoce ceněny po celém světě. Ale ne každý si přece jen může dovolit nákladné expedice.

Ale vyjít si o víkendu na Lysou horu, zajet si na kole i s celou rodinou na výlet do Hradce nad Moravicí a spojit ho s prohlídkou zámku nebo si každý večer zaběhat v lesoparku – k tomu nepotřebujeme žádné velké peníze. Docela mě zvedá ze židle aktivita lidí, která začíná a končí u televizní obrazovky a monitoru počítače. Vždyť možností je tolik! Osobně se třeba v současné době podílím na přípravě výstavby kryté horolezecké haly a hodně se angažuji v projektu realizace kanálu pro vodní sporty. Jsem také patronem Mezinárodní výstavy dětské kresby a grafiky a Mezinárodního festivalu outdoorových filmů.

Co byste vzkázal lidem, kteří jsou na současné politiky naštvaní a česká politická scéna je nezajímá?

Všechno, co se kolem nás děje, je výsledkem práce lidí, které jsme si zvolili, aby nás zastupovali při spravování našeho státu. I když situace nevypadá vždycky nejrůžověji, myslím si, že není dobré zatrpknout a rezignovat na problémy kolem nás. Život jde dál a není černobílý. Podílejme se na jeho tvorbě. Stačí používat vlastní hlavu a mít otevřené oči.

-red-

Deset NEJ Leopolda Sulovského:

1. Nejlepší investice v mém životě:

Důvěra v to, že existuje dobro.

2. Největší sportovní úspěch:

Prvovýstup na Mount Everest v roce 1991.

3. Nejoblíbenější jídlo:

Položte přede mě talíře s tvarohovými knedlíky a steakem a pustím se do toho druhého. Jsem prostě milovníkem masových jídel v jakékoli úpravě.

4. Nejzajímavější místo, které jsem navštívil:

Jižní svatyně pod nejvyšší horou Indie Nanda Devi.

5. Nejdramatičtější okamžik:

Těch bylo v mém sportovním i osobním životě hodně, ale pokaždé je nejhorší, když se někomu něco stane, když jde o zdraví nebo o život.

6. Nejpravdivější věta, kterou jsem v poslední době slyšel:

Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.

7. Nejvýraznější osobnost, kterou jsem potkal:

Bezesporu to byl sir Edmund Percival Hillary, novozélandský horolezec a průzkumník, proslulý tím, že jako první vystoupil na horu Mount Everest.

8. Nejkrásnější období, v němž bych chtěl žít:

Každé období má své kouzlo a svůj smysl. Jsem rád tady a dnes.

9. Nejpalčivější téma současnosti:

Korupce.

10. Nejodvážnější krok:

Žádná moje cesta nebývá o odvaze. Nikdy nic dopředu nevzdávám.

OSTRAVAK III/2012

Komentáře jsou uzavřeny.