Rozhovor: Radim Žebrák – Lidé politikům ve velké míře nevěří

Radim Žebrák (1. 3. 1972) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a pak Vysokou školu báňskou-TU Ostrava, obor environmentální inženýrství.

V současné době pracuje jako mikrobiolog v ostravské firmě podnikající v oblasti ochrany životního prostředí. Jako své hlavní záliby uvádí kromě přírody cyklistiku, tenis, badminton, plavání a sportovní potápění. Ve volném čase rád s přítelkyní pobývá na horách – v létě nejčastěji na oblíbeném kole, v zimě na běžkách. Nikdy nepohrdne dobrou literaturou, hodně čte historické romány. Bývá také častým hostem Minikinokavárny, kde má, jak říká, každé uvedení filmu komornější a příjemnější atmosféru než v kterémkoli jiném kině. Do budoucna toho plánuje ještě hodně, včetně dalšího vzdělávání v oboru, v životě, politice a práci se ale bude pořád držet slov Dalajlámy: „Žijte dobrý a čestný život. Až zestárnete a podíváte se zpátky, budete se moci radovat podruhé.“

S politiky si nikdy nechtěl notovat, jak venku svítí slunce, když za okny lije jako z konve. Dnes je vše tak trochu jinak. Dvaačtyřicetiletý mikrobiolog Radim Žebrák je aktivní v hnutí Ostravak, zastupitelem v Moravské Ostravě a Přívoze a vůbec se nebrání přemýšlet, diskutovat a otevřeně mluvit o aktuálních problémech a veřejných záležitostech.

Co říkáte na naši politickou scénu?

Myslím, že přesně odráží stav naší společnosti. Podívejte se, jak dopadly poslední volby. Lidé ztratili důvěru v to, že současná politická a společenská situace je ideální a chtěli prostě změnu. To se taky odrazilo na výsledku, který jasně ukazuje, že lidé už při výběru preferované politické strany nebo hnutí tolik neřeší, jestli jsou levicové nebo pravicové, ale spíše se zaměřují na konkrétní osoby stojící v jejich čele a velmi dobře zvažují, komu důvěru dají a komu ne.

Jaké hodnoty by měl politik střežit zejména? A jaké střežíte vy?

Asi stejné jako každý jiný člověk – čestnost a poctivost. Prostě základní charakterové vlastnosti, kterých si ceníme nejvíce. Politik je přece také člověk, a že se nějakým způsobem podílí na řízení veřejných záležitostí, jej nijak neodlišuje od zbytku společnosti.

Co podle vás nejvíc devastuje politiku v této zemi?

Především to, že lidé ve velké míře přestali politikům věřit. Když vidíme, co se okolo nás děje, tak se tomu ani nelze divit – ze všech stran slyšíme o vyšetřování podezření z korupce, nezřídka se dozvídáme, že není veřejnosti sdělována celá pravda nebo je nějakým způsobem zkreslena.

Víte, lidi nejsou hloupí a poznají, když politici kličkují. Je podle vás v současné politické garnituře vůbec někdo na svém místě?

Určitě ano, všichni ti, kteří jsou kompetentní k tomu, co dělají, zastávají určitý, samozřejmě rozumný názor, za kterým si stojí a hlavně dodržují to, co slibují.

Proč jste vlastně vstoupil do komunální politiky vy? Neříkejte, že jste chtěl hlavně změnu, to proklamují naprosto všichni – když ano, tak jakou?

Do komunální politiky v našem obvodu Moravská Ostrava jsem vstupoval s tím, že se v této městské části neustále pohybuji, protože zde od narození bydlím, pracuji a žiji a chci se podílet na jejím rozvoji. Aktivně! V této souvislosti musím podotknout, že mi zde, jakožto nadšenému cyklistovi, dlouhodobě chyběly podmínky pro realizaci tohoto sportu. Pro někoho možná více než sportu způsobu dopravy, i takto to lze chápat. Považuji za prvořadé především zajistit dostatečnou síť cyklostezek přístupnou široké veřejnosti, které jsou v dnešní době naprostou samozřejmostí a nezbytností každého moderního města.

Považuji za prvořadé především zajistit dostatečnou síť cyklostezek přístupných široké veřejnosti, které jsou v dnešní době naprostou samozřejmostí a nezbytností každého moderního města.“

Máte na mysli moderní město zabalené v prachu a smogu?

(Smích) Ano, palčivým problémem našeho města je znečištěné ovzduší. Samozřejmě je potřeba řešit především velké zdroje znečišťování, tedy hlavně průmyslové areály, ale je dobré nezapomínat, že každé auto svými exhalacemi přispívá ke snižování kvality vzduchu ať už produkcí oxidu uhličitého, oxidů síry a dusíku nebo polétavého prahu obsahujícího karcinogenní látky. Každý ekologický způsob dopravy by měl být proto vítán a podporován. A zkušenosti z celé řady hustě osídlených měst, zejména v západní Evropě, kde je používání jízdních kol velmi rozšířené, to jen potvrzují.

Co byste v Ostravě změnil okamžitě a udělal jinak?

Rozhodně budu podporovat další vysazování zeleně přímo v ulicích, vznik nových parčíků a travních ploch místo pozemních parkovišť. Zastávám totiž názor, že ta je potřeba budovat spíše pod zemí, jak je v současnosti ve světových metropolích zcela běžné. A také je potřeba zvažovat stavby nových obchodních center a především jejich umístění, které bývá uprostřed města vždy problematické.

Velmi mne však těší, jak se daří realizovat pozitivní změny v centrální části našeho obvodu, kde je na každém kroku vidět, že je v poslední době věnováno velké úsilí estetizaci a modernizaci. Jde nejen o opravy a rekonstrukce budov, chodníků, komunikací, ale také markantní nárůst množství zeleně – stromů, travních pásů podél chodníků. Hodně mě sice mrzí, že ještě stále jsou, zejména v oblasti Přívozu, ulice i celé čtvrti, které se za estetické a příjemné k životu opravdu pokládat nedají. Chátrající domy, rozbité a neuvěřitelně znečištěné ulice, chybějící víka kanalizačních šachtic, celkový nepořádek a špatná bezpečnostní situace, to není dobrá vizitka.

Co považujete pro Ostravu za nejpotřebnější?

Důležité je co nejintenzivnější zapojení obyvatel, kteří zde žijí, do utváření života v tomto městě. Lidé by měli mít sami zájem o rozvoj a zvelebování Ostravy, chtít, aby v ní vznikaly parky namísto hypermarketů a obchodních center, aby to bylo místo, kde se člověk cítí dobře a po práci se rád vrací domů, jde se třeba projít po okolí, venčit svého psa v některém z mnoha parků. V centrální části Ostravy je v současné době asi nejaktuálnější téma – vrátit sem život a lidi, kteří zde budou bydlet. K tomu je samozřejmě potřeba zajistit podmínky umožňující pohodlné bydlení na úrovni dnešních standardů, tedy dostatek bytových domů, infrastruktury, služeb, obchodů, možností relaxace a především vyřešení parkování, problému, který v čase rapidního nárůstu počtu osobních automobilů, trápí téměř každé moderní město. Pokud tyto záležitosti nedokážeme uspokojivě vyřešit, nečekají nás žádné návraty obyvatel, spíše naopak.

V čem vidíte konkrétní hrozbu?

V poměrně znepokojivém snižování počtu obyvatel způsobeném především nedostatkem pracovních příležitostí, které ještě umocňují problémy v oblasti znečištění životního prostředí. O to více je potřeba dbát na neustálé zvelebování našeho města a zpříjemňování každodenního života v něm. Vím, o čem mluvím, jsem rodilý Ostravan a vždycky jsem viděl, jak akutně se environmentální problémy našeho kraje týkají. Logicky jsem se profesně začal specializovat na ovzduší a technologie pro řešení průmyslových emisí.

Co kromě vzdělání musí člověk umět, aby se dostal až na špici v tomto oboru? A kam se chcete dostat vy?

Ještě je potřeba, aby byl hodně pracovitý, což úzce souvisí s tím, že jej daný vědní obor musí zajímat a taky trošku bavit. Bez toho by nikoho práce nenaplňovala a byla by to spíše jen nudná rutina. A pak je nutné sledovat postup vědy vpřed, s vývojem neustále držet krok a nepřestávat se vzdělávat.

V politice je to stejné?

I když se v politice nepohybuju tak dlouho jako v oblasti biologie, jsem toho názoru, že politika je především práce a platí pro ni stejná pravidla jako pro každou jinou činnost.

Ke každému postupu musíte dostat příležitost a tu využít. Která je ta vaše?

Uvidíme, až přijde.

Ostravu údajně nečeká žádná zářná budoucnost. Mimochodem, vaše budoucnost je naprogramována na co?

Každé město čeká taková budoucnost, o jakou se mu jeho obyvatelé postarají. Za sebe můžu říct, že se budu snažit, aby byla jen ta nejlepší.

Každý musí někdy dělat věci, které jsou mu proti srsti. Umíte říci NE?

V případech, kdy je něco proti mému přesvědčení nebo za hranou, po kterou jsem ochoten se svými názory jít, nedělá mi samozřejmě problém říci „ne“. I když to v některých případech nebývá jednoduché a člověk tímto způsobem může třeba i ztratit přátele, nebo si vytvořit nepřátele.

Pro co máte slabost?

Pro krásy přírody. A nemusí to být zrovna Grand Canyon v Americe nebo Victoriiny vodopády v Africe. Stačí i strom v městském parku nebo přímo uprostřed zástavby jako třeba nádherný starý platan na rohu Vojanovy ulice, kolem kterého denně chodím domů.

Máte zamilované místo, kde třeba jen tak sedíte s kamarády a vyprávíte si?

Mám více míst, kde se cítím vždy dobře, pochopitelně jsou spjata s Ostravou, kterou mám bytostně rád. Těším se nejen z každého setkání s přáteli v oblíbených a útulných kavárnách v centru města, ale mnohdy třeba i z procházky v parcích nebo při vyjížďce na kole, kdy s oblibou kopíruju břehy řek. V málokterém městě jsou téměř v centru soutoky řek a my je máme hned dva – u Slezskoostravského hradu a pod Landekem. Obrovská výhoda našeho města je jeho poloha v blízkosti hor, především těch beskydských, které svým způsobem vnímám spolu s Ostravou jako jeden celek. Stačí půlhodinka jízdy autem nebo vlakem a můžeme vyrazit na túru. Obyvatelé jiných velkých českých měst nám tyto možnosti mohou tiše závidět.

Pro které chyby máte největší pochopení?

Pro všechny, které člověk udělá s tím, že chce udělat to nejlepší, co v dané situaci může, umí, dokáže. A že to později vyhodnotí jako chybu, už je druhá věc. Ale kdo nechybuje?

S kým se nejsnadněji domluvíte? S kým se nedomluvíte nikdy?

Domluvím se s každým, kdo jedná na rovinu, férově. To je totiž to nejdůležitější, co na druhých oceňuji a čeho si nejvíce vážím a samozřejmě také já sám se vždy snažím takto jednat. Nedovedu si představit, že bych někoho podvedl. No, a od druhých očekávám to stejné, proto si za přátele vybírám jen takové lidi, u kterých toto chování předpokládám. Jasně, občas narazím a jsem zklamaný, ale vztahy se pročistí a život jde dál.

Nezdá se vám, že komunikace mezi lidmi je čím dál méně osobní, když máme všichni maily, esemesky, facebook?

O tom to přece není. Komunikační technologie nás od sebe na jednu stranu vzdalují, ale na druhou zase umožňují být v kontaktu i s těmi, kteří třeba žijí na jiném kontinentu. Problémy v mezilidské komunikaci a vztazích vidím spíše v obrovském rozmachu konzumního způsobu života, v náporu mediálního ovlivňování společnosti například prostřednictvím televizního vysílání. Je to plíživé a nenápadné. Lidé spolu prostě neumí, nechtějí, nebo ani nemají čas mluvit. Do jisté míry je to stále ještě dědictví předrevolučního režimu, kdy se většina lidí bála otevřeně mluvit, hrozily postihy za svobodné vyjádření názorů a nejjednodušší bylo si nechat vše jen pro sebe.

Které setkání bylo pro vás zásadní?

Určitě to s Ostravou – svou osobitostí formovala moje postoje a pohled na svět. Ta zvláštní atmosféra industriálního města plného svébytné kultury v člověku cosi zanechá.

-red-
6. října 2014

Komentáře jsou uzavřeny.