Rozhovor s Vendulou Krčmářovou, vedoucí Ostravské pobočky Arnika

Vendula Krčmářová je velmi pracovně vytížená mladá žena, která zde žije od narození a má Ostravu ráda. Pracuje pro organizaci Arnika, která usiluje o lepší životní prostředí a na práci ji především baví to, že tato činnosti pro ni není stereotypní.

Můžete nám ve zkratce popsat činnost Arniky? Jak dlouho pracujete v Arnice a co Vás nejvíce na této práci baví?

Arnika je česká nezisková organizace, která spojuje lidi usilující o lepší životní prostředí. Celkem má Arnika pět poboček: v Praze, Ostravě, Děčíně, Českých Budějovicích a Jihlavě. Zaměřujeme se na problematiku toxických látek a odpadů, ochranu přírody a také poskytujeme veřejnosti bezplatné poradenství. Snažíme se do rozhodování o životním prostředí zapojit veřejnost. Účastníme se také různých zahraničních projektů – v současné době třeba na eliminaci zastaralých pesticidů v Arménii. Spektrum naší činnosti je široké, takže konkrétnější informace najdou čtenáři například na našem webu.
Ostravskou pobočku sdružení Arnika vedu od podzimu roku 2007. Na práci v neziskovém sektoru mne baví především skutečnost, že to není stereotypní zaměstnání. V současné době působím zejména v rámci poradny pro občany, koordinuji projekt na ochranu alejí v Olomouckém a Zlínském kraji a podílím se na některých „toxických projektech“ včetně zahraničních.

Jak jste se dostala k této práci týkající se životního prostředí?

Vždy mne zajímalo, co kde roste, leze a jak se to jmenuje, takže jsem se dala na studium biologie – konkrétně jsem vystudovala systematickou biologii a ekologii na Ostravské univerzitě. K práci v Arnice jsem se dostala víceméně náhodou, ale jsem za ni vděčná, protože jsem díky této práci získala spoustu zkušeností. I když to není klasická biologie, ale spíše environmentalistika.

Co Vás nejvíce těší či hřeje, čemu či komu jste zde v Ostravě s Arnikou dokázali pomoci nebo co jste pomohli zachránit?

Dlouhodobě se snažíme, aby se zbytečně nekácely zdravé stromy, popřípadě, když už se vykácet skutečně musí, aby za ně byla vysazena adekvátní náhrada. Proto jsme se ohradili třeba i proti kácení čtyřřadé aleje v Komenského sadech. Zatím se kácení podařilo odvrátit, ale vyhráno ještě není. Ještě před mým nástupem se ostravské Arnice podařilo uchránit před kácením park na Havlíčkově náměstí v Porubě.
V rámci poradenství se podařilo pomoci spoustě lidí v různých oblastech – těší mne, když jsou občané aktivní a stačí jim do začátku poradit a často pak sami vyvinou skutečnou iniciativu.

V čem vidíte největší hrozby ohledně ekologie v Ostravě?

Jednoznačně je současným největším problémem špatné ovzduší. Jeho zkvalitnění by mělo být prioritou po několik dalších let. Je sice hezké, že se snažíme do města dostat investory, zkvalitňovat vzdělávání či získat titul Město kultury 2015, ale pohrnou se nám lidé do města, které má nejhorší ovzduší v republice? Dokáže mne vytočit, když někdo řekne, že v osmdesátých letech jsme tu mívali černý sníh, a teď je bílý, a tedy je všecko v pořádku.  Naměřené hodnoty škodlivin i vzrůstající nemocnost ukazují jasně, že zde s ovzduším něco v pořádku není.

Arnika aktuálně pracuje na petici za čistější ovzduší. Můžete nám k petici říci něco bližšího? Dělala Arnika již podobné petice a jaký byl finální výsledek?

Tato petice k ovzduší vznikla jako iniciativa občanů, kteří jsou nespokojení se zdejším špatným stavem ovzduší a chtějí, aby odpovědné instituce a úřady tuto situaci řešily. Řekl někdy někdo, že zákon o ochraně ovzduší platí jen pro zbytek republiky, ale pro Ostravsko nikoliv? Ne. Zákony jsou od toho, aby se dodržovaly. Tady už léta zcela beztrestně dochází k jejich porušování. Petice je možností, aby byl hlas občanů nespokojených se stavem ovzduší skutečně slyšet. Možnost podpořit tuto petici svým podpisem má každý. Petice bude dlouhodobější záležitostí, ale počítáme, že při dosažení významnějšího počtu podpisů ji předáme adresátům průběžně. Iniciátorkou petice je paní doktorka Schallerová z Radvanic, která se boji za lepší ovzduší věnuje již léta.
Co se týče peticí Arniky, tak jich máme za sebou již několik. Pod poslední petici za zlepšení legislativy na ochranu stromů jsme nasbírali okolo 27 tisíc podpisů a podařilo se i díky ní prosadit změnu v zákoně.

Co Vy a Ostrava? Co Vám osobně jako občanovi vadí a nelíbí se na Ostravě, co se Vám zde naopak líbí a která místa máte nejraději?

V Ostravě žiji od narození a mám toto město ráda, ale samozřejmě vnímám i některá negativa. Léta jsem žila v centru, a tak velmi dobře znám, jak se centrum o víkendu „vylidní“. Přitom právě centrum by mělo žít! Mohly by se tu konat třeba pravidelné trhy – myslím ale kultivované tradiční trhy, ne těch pár stánků, které tady teď stojí a dělají ostudu. Velmi příjemným místem jsou Komenského sady a okolí řeky Ostravice – doufám, že příjemnými místy zůstanou i přes různé plánované zásahy. A rovněž doufám, že se omezí stavění všelijakých mega nákupních center a podobných plechových krabic v Ostravě i blízkém okolí. Měli bychom se snažit zkulturnit stávající město, a ne divoce expandovat s hranatými halami do polí. Také zde chybí propojená kvalitní síť cyklostezek.

Kdybyste měla tu moc v Ostravě něco radikálně změnit, co by to bylo?

Bude to znít už jako klišé, ale právě to ovzduší – zdravé životní prostředí je předpokladem pro spokojený život obyvatel. Zatímco kuřák se může rozhodnout, zda bude kouřit, a poškozovat si tak své zdraví, my si nemůžeme jednoduše říct, že nebudeme dýchat! Pokud se zlepší na Ostravsku životní prostředí, bude tato oblast vnímána mnohem pozitivněji a město přiláká víc návštěvníků a investorů, kteří zase vytvoří další podmínky pro lepší život – například pracovní místa.

Další informace o petici naleznete v článku „Petice za čistější ovzduší pro Ostravu“.

-red-

IV/2010

  1. Autor: náhodný kolemjdoucí

    15.10.2010 - 13.43

    Právě jsem se zamiloval. :-)

Vložení komentáře


Další články

  • 1st International School of Ostrava – Pohádkový sen každého podnikatele
  • Rozbité Masarykovo náměstí – Alibismus pánů radních
  • Základem demokracie je svobodný přístup k informacím
  • Rozhovor s Vendulou Krčmářovou, vedoucí Ostravské pobočky Arnika
  • Editorial V/2010
  • Pan primátor se mýlí – Ostravak není součást předvolební parlamentní kampaně
  • Kdo udělá pořádek na Stodolní?
  • Pěší zóna je pro pěší!!! – Tento trend centru schází
  • Reakce společnosti Sareza a čtenářů na náš článek
  • Postřehy

    • Yetti se konečně zjevil: Bílá kniha už vyšla

    • V polovině dubna proběhla médii zpráva, že  konečně vyšla Bílá kniha alias Yetti, o které Ostravak psal v minulém čísle časopisu.

      Jsme rádi, že je kniha konečně na světě, jenom si říkáme, jestli by to příště nešlo udělat lépe. Slibovat lehkovážně občanům, že kniha bude v prodeji na podzim 2009, a přitom se na pultech objeví s půl ročním zpožděním, nám připadá vůči Ostravakům velmi nefér. Přitom by stačilo tak málo, zodpovědně si stanovit reálný termín, kdy má kniha vyjít a pouze jej dodržet.

      Kniha je spojena s kandidaturou města o titul Evropského města kultury 2015, a právě samotné město Ostrava by mělo být vzorem všem a plnit slíbené termíny. Pokud si magistrát dělá legraci z občanů v takových  malých věcech, tak potom se až bojíme domyslet, jak to vypadá na městě při závažnějších rozhodnutích.  Nebylo by to u nás v Ostravě hned lepší, kdyby si páni radní od příště začali zodpovědně plnit včas slíbené úkoly, nebo si začali dávat reálnější termíny?

      Kde můžete Bílou knihu získat?
      Knihu můžete zakoupit ve všech Ostravských informačních centrech a  dále je distribuována po celé ČR například v síti Knihcentrum. Bílá kniha alias yetti stojí 290 korun.

    • další postřehy

    • Když se chce, všechno jde
    • Proč a jakým právem Jiří Paroubek zcela paralyzoval dopravu v Ostravě?
    • Nešvar měsíce
    • Ve městě bude lékařská fakulta

    Anketa

    Aktuálně není k dispozici žádná anketa