Stromy do města patří, pane primátore! Kácení už bylo dost – bez zeleně město umírá

Kdysi se jí přezdívalo černá, v posledních měsících byla kvůli smogu spíše šedivá, s rozpukem jara však začne být konečně zase zelená. To je Ostrava. Město, které mění barvy. Zelená jí sluší bezpochyby nejvíce. Bohužel jí v centru stále ubývá. Stromy totiž ustupují nové výstavbě budov i cest a nové se sadí jen v omezené míře nebo někde úplně jinde.

Náhradní výsadba končí jinde

Nešetrné kácení v městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz (MOaP) je problém, který už delší dobu trápí zdejší obyvatele a proti němuž bojují občanská sdružení Arnika a Stromy ve městě.
V letech 2006 až 2009 bylo v našem městském obvodě vykáceno okolo 1050 stromů, nově vysázeno přibližně 520 stromů a vyprojektováno 1456 míst pro náhradní výsadbu, což potvrdila redakci mluvčí MOaP Ludmila Kadrnková. V těchto letech ovšem kácení povolil odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy, jenž žádnou zvláštní evidenci kácených a vysazovaných dřevin v jednotlivých obvodech nevedl, protože žádný zákon  tuto povinnost neukládá. Z tohoto důvodu docházelo k nepoměru mezi vykácenými a nově zasazenými stromy v jednotlivých obvodech. Běžně se proto stávalo, že např. za vykácené stromy v obvodu Moravská Ostrava a Přívoz byla uložena náhradní výsadba např. v obvodu Ostrava-Jih.

Pokáceli víc, než vysadili

Z výše uvedených statistik jasně vyplývá, že poměr kácení oproti výsadbě je víc než alarmující.  
Zákon o ochraně přírody a krajiny totiž striktně neukládá orgánu ochrany přírody, že musí náhradní výsadbu uložit. Je tedy pouze na uvážení správního orgánu, zda takovou výsadbu uloží. Mluvčí magistrátu Alena Vojkovská nám sdělila, že odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy provádí kontroly plnění uložených náhradních výsadeb a v období plné vegetace budou kontrolovány výsadby uložené rozhodnutími vydanými v roce 2006. V rozhodnutích je stanovena lhůta pro provedení uložené náhradní výsadby s lhůtou pro zajištění údržby vysazených stromů.

Kácení stromu…

Bude na tom městský obvod lépe a ohlídá si své stromy?

Od prosince 2009 na území MOaP povoluje kácení dřevin odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu. Ke každému kácení je vydáno samostatné správní rozhodnutí, které řeší stav stromu a důvody kácení. Namátkou vybíráme sdělení o zahájení správního řízení ze dne 1. března 2010, jež je podepsáno vedoucím odboru Vítězslavem Bystroněm, a to ve věci povolení kácení šesti lip v lokalitě alejové výsadby před obytnými domy na Sokolské třídě. Podnět byl vydán samotnými vlastníky domu a jako důvod pro kácení dřevin bylo uvedeno stínění obytným místnostem.

Co k tomu dodat?

Strom je živý organismus a pochopitelně prochází vývojem. O stromy, zvlášť ve městě, je potřeba pravidelně pečovat. Což se v minulých letech nedělo a bohužel stále neděje. Pak dochází k tomu, že jsou na obtíž a lidé si mnohdy ani neuvědomují jejich nepostradatelnost.

Na stromy v intravilánu jsou pochopitelně kladeny mnohem větší nároky než na stromy ve volné krajině, a proto je potřeba se o ně starat. Neztotožňujeme se s některými výroky, jako uvedl např. primátor Kajnar o tom, že: „Stromy do města nepatří,“ sdělila Vendula Krčmářová z občanského sdružení Arnika a závěrem dodává: „Pozitivním příkladem může být mnoho měst nejen u nás, ale hlavně v zahraničí. Nejde o to mít ve městě ,zelenou džungli‘, ale vytvořit příjemné životní prostředí, kde i stromy a zeleň mají své místo.“

…pokračování…

Zmizí zeleň, zmizí také lidé

Se slovy Venduly Krčmářové souhlasí i redakce Ostravaka. Stromy a zeleň ve městě mají a měly by mít i v budoucnu své místo. Pokud budou dále ustupovat výstavbě, přestane být Ostrava atraktivním místem pro život.
Co zmizí po stromech? Lidé? Lidé, kteří v přestavěné ploše nedokáží žít. V jednom z rozhovorů primátor města Petr Kajnar uvedl: „To, co tvoří každé město městem, je koncentrace zástavby. Volání po zeleni už kdysi vyslyšeli tvůrci sídlišť – na sídlištích je přece zeleně hodně, a přesto se tam vytvořil dlouhodobě neživotaschopný městský celek.“ K tomuto vyjádření lze jen dodat: zůstane centrum Ostravy místem mrtvých duší s betonovou tváří?! (zdroj citace: www.hn.ihned.cz)

…náhradní výsadba

Zjistili jsme:
Vlhkost. Měření prokázalo, že v parcích je ve dne o deset procent vyšší vlhkost vzduchu než v centru města. Večer se rozdíly ještě zvyšují. Strom s objemem koruny 2200 m2 vypaří denně pět set litrů vody. Městský vzduch je obecně o třicet procent sušší než vzduch na vesnicích.
Parno. Asfaltová vozovka či plechová střecha se mohou za slunečného dne rozehřát na teploty kolem 65 stupňů Celsia (tyto materiály mají vyšší tepelnou vodivost než povrch listů – plochy během noci mnohem pomaleji chladnou), přičemž povrch listů dosahuje pouze teploty kolem 25 stupňů Celsia. I stromy s poměrně řídkou korunou zachycují šedesát až osmdesát procent slunečního záření.
Prašnost. Stromy také výrazně snižují prašnost. Strom s korunou o objemu 1000 m2 naváže ročně dva a půl tisíce kilogramů prachu. Jeden hektar bukového porostu tak zlikviduje ročně více než padesát tun prachu.
Kyslík. Stromy uvolňují do atmosféry kyslík. Jediný vzrostlý dub pokryje denní spotřebu kyslíku více než padesáti lidí, což je asi sedm tisíc litrů kyslíku.
Bakteriostatické a repelentní účinky. Dřeviny ve srovnání s volným prostředím snižují množství patogenních bakterií o deset až dvacet procent.
Hluková bariéra. Zeleň odděluje budovy od rušných provozů a zabraňuje nežádoucímu proudění vzduchu. Dřeviny s hustou korunou, jako jsou javory, lípy, platany a buky, se při snižování hluku obzvláště osvědčily. Již asi dvě stě metrů široký porost snižuje dopravní hluk na snesitelný šum.
(zdroj informací: www.arbustum.cz)
  1. Autor: Tencokida Hnuj

    20.4.2010 - 9.19

    To nevím. Ale z celého srdce přeji každému člověku, který rozhodl o zbytečném pokácení jednoho stromu, aby mu uhnil jeden úd.
    Ale pokud se takový člověk hájí tím, že kdesi vysadil chudinku, která je odsouzená ke strádání a postupnému zániku, stačí, když mu zatím vypadají vlasy či chrup.
    Metastázy na radnicích si totiž nic jiného nezaslouží.

  2. Autor: anonymní

    20.5.2010 - 16.06

    Člověk,který žije v zeleném Frýdlantě,"bráně Beskyd" by neměl rozhodovat o ničem v 30 minut vzdálené Ostravě…a o kácení stromů teprve ne :( ((

Vložení komentáře


Další články

  • Co trápí obyvatele Fifejd?
  • Kultura Masarykova náměstí: srdce města, nebo místo „balkánské kultury“?
  • Mrtvé dědictví. Kdo přebírá zodpovědnost?
  • Jan Becher je nejenom ředitelem Domu knihy Librex v Ostravě, ale i sympatickým Ostravanem
  • Začalo jaro – je čas na úklid v centru
  • Ostravak vyzývá: Pane primátore a pane starosto, pojďte s námi bydlet
  • Začalo jaro – je čas na úklid v centru
  • Stromy do města patří, pane primátore! Kácení už bylo dost – bez zeleně město umírá
  • Aupark: investor natahuje lhůty, město je k němu stále tolerantní
  • Opět tři vykřičníky, a čím dál tím dražší
  • Podpora občanů prodejny Zdravá výživa
  • Postřehy

    • Kuriózní a neviditelný přechod

    • Ostravak našel dvě Ostravské dopravní rarity, jichž je ale v centru města určitě povícero. Ušetřili jsme tak práci úředníkům z odboru místního hospodářství, dopravy a obchodu centrálního městského obvodu, kteří asi nemají čas, jinak by si toho dávno všimli a nedostatky by odstranili.

      Název kuriózní si zaslouží bývalý přechod na ulici Vítkovické u katastrálního úřadu, kde je zapomenutá bílá zebra, a nejeden nepozorný chodec tak může při přecházení vozovky skončit přímo ve zdi.

      Označení neviditelný by si zasloužil přechod na rohu ulic Na Hradbách a Přívozské, kde je sice značka upozorňující řidiče na přechod pro chodce, ale zebru už nikdo nenamaloval.

    • další postřehy

    • Nešvar měsíce
    • Bílá kniha připomíná yettiho

    Anketa

    Aktuálně není k dispozici žádná anketa